25. Obraz války v literatuře

22. června 2010 v 16:06 | Darkened |  Přehled k maturitě - Čeština
První světová válka - Legionářská próza
- Josef Kopta - Hlídač číslo 47
- nepřeháněl
- syn byl básník
- Rudolf Medek
- ve 30. letech kritizoval Čapka, Masaryka, 1. republiku →negativně zapsán
- 2 synové - Mikuláš Medek (malíř), Ivan Medek (kancléř prezidenta Havla)
- hra Plukovník Švec
- básník Zborov
- zveličoval hrdiny, příliš patosu, heroismus
- politicky vpravo
- hodnost generála
- František Langer - román Jízdní hlídka - o hrdinství legionářů
- lékař v obou válkách
- známý Karla Čapka
- Jaroslav Hašek (1833 - 1923)
- otec učitel na gymnáziu
- dělal hodně průšvihů
- maturoval na obchodní akademii
- když se dozvěděl, že je v Makedonii povstání, odjel pomáhat povstalcům
- kradl dobré rasy psů, padělal rodokmeny a pak je prodával
- psal v hospodě povídky za piva novinářům (Aféra s křečkem, Utopení pana Tenkráta)
- hodně chlastal
- zaměstnán v plátku Svět zvířat - vymýšlel si nová zvířata (mystifikace)
- 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona
- ve volbách dostali 25 hlasů
- čelil mnoha soudním žalobám za mystifikace
- musel narukovat do války na ruskou frontu → líbila se mu tam Ruska → vstoupil do legií ČSR → tak na ni nezapůsobil → vstoupil do Rudé armády → po roce 1920 se vrátil i s Ruskou do Prahy, měl zde už manželku a dítě
- nechal si vytisknout parte, oznámil, že zemřel a pak přišel na svůj pohřeb
- světoznámý díky Švejkovi - přeložen do 70 jazyků
- být švejkem - znamená mít určitou vlastnost (neví se jakou)
- Švejk - sabotoval svojí leností
- geniální blb, blbej génius (úředně prohlášen za blba a nestyděl se za to)
- dokáže kličkovat, schopnost přežít různé útlaky
- schopnost shodit autoritu, přizpůsobit se (prokličkoval válkou)
- = typický Čech
- Heydrich o Češích: "Smějící se bestie"
- čtvrtý díl nedopsán
- ilustroval Lada
- lehkomyslnost, úlisnost, jednoduchost
- situační humor (člověk očekává opak toho, co se stane)
- travestie - komické, humorné dílo, které originálně posouvá něco vážného do humorné podoby (lehko k parodii)
- sarkasmus = zesílená ironie
- parodie - zesměšnění skutečné osoby/situace → musí se znát originál
- groteska - nadsazený humor (V+W, Charlie Chaplin,…)
- protiválečné (antimilitaristické dílo)
- antibyrokratické - odsouzení všech systémů příkazů a nařízení
- protirakouské
- proticírkevní - zesměšňuje církev (feldkurát Katz)
- švejk s malým "š" - literární typ
- velmi nejednotný, nejednoznačný (génius X blbec), rozporuplný
- v každé situaci se snaží přizpůsobit, vykličkovat
- žvanivost
- přehnané plnění příkazů
- "antihrdina"
- malý člověk se dostává k obrovské věci (válka)
Druhá světová válka
- Jan Drda
- jako mladý pracoval v redakci Lidových novin (s Bassem, Langerem,…)
- vysokým představitelem KSČ
- stal se představitelem Svazu spisovatelů → za komunistů rozhodoval o tom, co smí vyjít a co ne společně s Řezáčem → dostali přezdívku DrZáč
- 1968 - postavil se proti okupaci ("Nepodejte jim ani kapku vody.")
- žil u Příbrami - ta se pak objevuje v mnoha jeho knihách
- debutoval za Protektorátu - např. Městečko na dlani
- divadelní hry - Hrátky s čertem - alegorické (psáno za Protektorátu, Češi X Němci)
- Dalskabáty, hříšná ves aneb zapomenutý čert - kritika církve
- pro děti - České pohádky (např. o princezně Jasněnce a létajícím ševci, Dařbuján a Pandrhola)
- Hastrmani
- sbírka povídek Němá barikáda (1945) - heroizuje postavy
- povídka Pancéřová pěst
- povídka Vyšší princip (zfilmováno J. Krejčíkem) - podle skutečné události, ale příběh je přesto přehnaný
- Doba heydrichiády. Na gymplu je učitel latiny a řečtiny, který se o nic nezajímá, chodí staře oblékaný, nezajímá se o politiku. Žáky vždy napomíná větou začínající slovy: "Z hlediska vyššího principu mravního..." → dostává přezdívku Vyšší princip. Žáci ve třídě zesměšní Heydricha a jeden spolužák je udá. → Při maturitních písemkách přijde Gestapo a udané hochy odveze a zastřelí. Následně chtějí Němci po učiteli, aby schválil jejich zabití, učitel to ale neschválí. "Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není vraždou."
- Julius Fučík (1903 - 1943)
- vystudoval VŠ, byl novinářem
- příbuzní hráli, zpívali, komponovali v divadle
- rodina žila v Plzni → jmenovaly se po něm parky, ulice, dnešní Mikulášské gymnázium bylo dříve Fučíkovo
- ve 20. letech patřil ke krajně levému křídlu komunistů
- O zemi, kde zítra znamená včera - reportáže ze SSSR
- naznačuje, že Rusko jde strašně rychle kupředu
- manželka Gusta
- byl hezký → nevěrný, měl mnoho žen
- změnil si jméno na prof. Horáka, aby nebyl objeven Gestapem, angažoval se v komunistickém odboji → zatčen Gestapem, pak vězněn nejdříve v Praze na Pankráci, pak převezen do Berlína → v září 1943 trest smrti
- mezi hlídači ve vězení byl Čech Kolínský (měl za manželku Němku) → dodával mu malé tužky a papírky ("motáky") a popsané je pak vynášel ven
→ po válce vyšla Reportáž, psaná na oprátce (v originálním názvu byla čárka)
- za Reportáž psanou na oprátce známý i v zahraničí
- řadí se k vězeňské literatuře (jako např. Motýlek, Přítelkyně z domu smutku)
- manželka po válce nechala zatavit popsané motáky do skla
- komunisté z něj udělali hrdinu
- mezi roky 1945 - 1989 vyšla kniha 31x - komunisté zatajili 10-15% textu (např. že ne všichni Němci byli sadisti; Fučík Gestapu při výsleších leccos řekl, i když se snažil říkat falešné informace)
- Fučíková jako vdova využívala toho, že byla jeho manželkou, objížděla školy a vyprávěla, jak byl dobrý manžel, dostala vysoké funkce v KSČ, ...
- Václav Černý - nejlepší literární kritik u nás po roce 1945
- "Fučík věděl, že je jeho konec. Kdyby hned vše vyklopil, pes by po něm neštěkl. Stylizuje se do postavy Ježíše Krista."
- než byl zatčen, byla večeře u Jelínků = poslední večeře páně
- postava Mirka (konfident) = Jidáš
- vyslýchán Böhmem = pokušitel (jako byl Ježíš pokoušen ďáblem)
- nechává po sobě odkaz pro své pokračovatele (Ježíš odkazuje Petrovi, Fučík lidem)
- poslední věta: "Lidé, měl jsem vás rád, bděte." = parafrázovaný výrok z Bible
- Jan Otčenášek (1924 - 1979)
- v 50. letech levicově orientovaný → schematismus
- Občan Brych
- Byl jednou jeden dům
- Láska mezi kapkami deště
- Romeo, Julie a tma - Pavel schovává Židovku Ester doma ve sklepě, nenastoupila na transport → na konci románu vychází do ulic a je zastřelena
- odehrává se v době heydrichiády
- rychlý a spádný děj
- zfilmováno
- Norbert Frýd (1913 - 1976)
- byl Žid → zažil Osvětim, Buchenwald
- Krabice živých - apolitický román, psáno neutrálně, klidně
- hlavní postavou je Zdeněk ve fiktivním koncentráku Gigling a dělá táborového písaře - pozice mu umožňuje pohled na celkový život tábora
- sociologická sonda - odkrývají se zde charaktery lidí
- název má dvojí význam - koncentrák z ptačí perspektivy vypadá jako mnoho krabic s lidmi / Karel má na starost spisy lidí, které se zakládají do krabice
- varování před totalitními režimy
- Ladislav Fuks (1923-1994)
- navazuje na tradici psychologické prózy
- debutuje až po čtyřicítce
- psal o šílencích, psychických stavech, krutém otci, pomstě, schizofrenii
- otec byl přísný policejní důstojník
- místo ozdob mu doma visely kostry netopýrů, některé místnosti měl i po válce zatemněné, spal v rakvi
- logicky vedený příběh promyšlený do detailu
- typické opakování motivů
- míchání různých žánrů
- černý, morbidní humor, prvky hororu, fantasy
- magický realismus - záměna rovin - obyčejné věci staví jako zázrak, neobyčejné jako úplně normální
- není jednoznačně dané, co se tam děje
- Pan Theodor Mundstock - vydáno 1963
- odehrává se v roce 1941, hlavní postava je schizofrenik Mundstock, chce si natrénovat to, co se mu může v koncentráku stát, mluví sám se sebou, zemře při přecházení ulice
- Spalovač mrtvol - hlavní postava Karel Kopfrkingl
- každý totalitní režim může zneužívat slabé jedince
- natočil Juraj Herz
- opakování motivů
- Myši Natalie Mooshabrové
- Příběh kriminálního rady
- Arnošt Lustig (* 1926)
- vitální osoba
- židovský původ
- pomáhal rozjet českou edici časopisu Playboy
- na holocaust se dívá lidsky
- dospíval v ghettu v Terezíně → Buchenwald → Osvětim (podařilo se mu utéct)
- v životě jsou podle něj nejdůležitější pud přežití, hladu a sexu
- zpočátku byl komunista
- po roce 1948 zpravodajem v arabsko-izraelské válce
- v USA přednášel literaturu
- knihy nejsou moc akční, spádné, napětí je ukryto uvnitř
- mnoho knih zfilmováno
- Dita Saxová - Židovka, o vše během války přišla, ale přežila → odjíždí do Švýcarska, aby se znovu naučila žít, ale nedokáže se se zážitky vyrovnat ("Život není to, co chceme, ale to, co máme.") → snaží se být oporou pro své kamarádky, ale zabije se skokem z ledovce
- Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou - hlavní postavy - Kateřina H., Herman Cohen, Bedřich Brenske
- Noc a naděje - 1962 zfilmováno jako Transport z ráje
- Démanty noci
- Pavel Kohout
- monografie - P. Kosatík - Causa Kohout
- kontroverzní život
- studoval na FF UK
- byl symbolem budovatelského nadšení (byl v čelech průvodů, psal povídky např. O Honzovi, který pomáhal Rudé armádě osvobozovat ČSR, O pionýrském šátku, který plakal + básničky)
- 1949 - kulturním atašé (úředník ambasadora) v Moskvě
- šéfredaktorem časopisu Dikobraz - satirické vůči všemu, co pocházelo ze západu
- v pol. 50. let - začíná se prosazovat jako dramatik - byl literární chrlič, psal jich desítky
- např. Pech pod střechou, August august, august; Dobrá píseň
- dramatizoval romány Julese Verna (Cesta kolem světa za 80 dní), Karla Čapka (Válka s mloky)
- psal i scénáře do TV
- koncem 50. let se odklání od komunismu
- dcera spisovatelka Tereza Boučková (film Smradi) - jsou rozhádáni dodnes
- byl bohatý, v 60. letech žil nad poměry
- 1968 - IV. sjezd spisovatelů - nejostřeji ze všech tu proti cenzuře apod. vystoupil Kohout
- vymyslel název Charta 77 → 70. léta - vydán na nemilost komunistům, má zakázáno vydávat
- dostal nabídku z Vídně z Burgtheatru, aby tam režíroval svou hru → odjíždí → při návratu ho na celnici už nepustili do ČSR, zbavili ho čs. občanství
- náměty šokují na úkor literární kvality
- Katyně
- Bílá kniha o kauze Adama Juráčka
- Konec Velkých prázdnin
- Kde je zakopán pes
- Hvězdná hodina vrahů - v Protektorátu vraždí někdo vdovy, vyšetřuje to český policista a má jako dohližitele Němce, překvapivé rozuzlení
- Ta dlouhá vlna za kýlem - na cestě kolem světa se schází různí lidé, starý Čech a Němka se spolu vypořádávají s válkou a nebaví se spolu, mladí už se baví v pohodě → válka je generační záležitost
- Hodina tance a lásky - Kristina (dcera velitele Terezína) se zamiluje do příslušníka SS; kniha představuje pohled na válku z pozice Němců
- Anne Frank - Deník - Anne Franková byla židovská dívka žijící v Nizozemsku. Když Němci začali vypravovat transporty se Židy do vyhlazovacích táborů, její rodina se společně s dalšími lidmi schovala do zadního domu továrny, ve které její otec dříve pracoval, za pomoci pracovníků továrny přežívali. Tito lidé byli v domě od 12. 6. 1942 do 1. 8. 1944. Anne si po celou tu dobu psala deník. Když začala psát, bylo jí 13 let. Vypisuje se zde ze svých pocitů, nazírá na svět nejdříve teenagerovskýma očima, ale postupně se mění a překvapivě rychle dospěje, což lze vyčíst z myšlenek psaných v deníku. Kniha je skutečným vydáním skutečného deníku.
Další autoři reagující na 2. světovou válku
- Edvard Valenta - Jdi za zeleným světlem
- Karel Ptáčník - Ročník Jedenadvacet
- Adolf Branald - Severní nádraží
- Lazaretní vlak
- Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky (natočeno, film získal Oscara)
- Viktor Fischl - Dvorní šašci
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama