Dárky - fejeton

23. dubna 2008 v 16:31 | Darkened |  Jen tak si psát...

Dárky

Tak tohle byl můj fejeton do školy, konec jsem napsala podle článku Talisman pro štěstí, protože mi žádná vtipná pointa v tu chvíli nenapadla, neumim bejt vtipná na rozkaz a tohle mě vážně nebavilo psát - a asi je to na tom znát..:-/Obrázek pro změnu zase z deviantartu...
Ne nadarmo se říká: Co chceš udělat pořádně, udělej si sám. Každý to moc dobře ví, ale přesto to nerespektuje, protože si myslí, že překvapení je vždy milé. Řeč je zde o dárcích. Většina lidí by si nejradši sama vybrala, co chce, nebo dostala peníze, ale stydí se to říct. A naši obdarovávatelé? Stydí se nám je dát, protože bychom si mysleli, že jsou líní něco shánět. Z tohoto nedorozumění často plyne mnoho falešných úsměvů a slziček štěstí, které ve skutečnosti otráveně říkají: No to teda pěkně děkuju. Je to tak hezký, že ste si nemuseli dělat škodu, fakt to ani nemuselo bejt. Často se totiž dočkáme dárků, o které ani nestojíme a raději bychom je vrátili.

Nejtypičtějším nudným dárkem je oblečení, většinou ponožky. No na těch se asi nic zkazit nedá, pokud tatínek nedostane prstové, svítivě zelené. S ostatním oblečením je to horší. Známí nás nechtějí urazit, proto je kupují o číslo menší a my, protože nechceme být za otylé tlouštíky, strávíme na požádání celý večer napasovaní v těsných tričkách a kalhotách. Někteří lidé si ale o číslo menší věci kupují pořád, třeba má sestra tvrdí, že se oblečení vytáhne, a tak není nic neobvyklého, že když se obléká, musí přiskočit mamka, aby zapnula knoflík, a táta s kleštěmi, aby zapnul zip, a ona zatahuje břicho div si v něm vnitřnosti nerozmačká.
Pro děti není horšího dárku, než toho, který neodpovídá jejich duševnímu věku (popř. zdraví =)). Vzpomeňte si na Obecnou školu - stojánek na noty místo vzduchovky - to bylo vážně kruté. I mně se stalo, že teta podcenila můj věk. Asi si nevšimla, že v patnácti letech už dávno neujíždím na Šmoulech a Dádě Patrasové, a tak mi koupila zpěvník od Svěráka. To mě vážně potěšilo - zazpívat si hit Když se zamiluje kůň a písničku o tom, jak se v autě narodilo kuře, to byl v tomhle věku můj životní sen! Kdyby koupila Kamasutru, udělala by líp.
Dary se dají využít jako donucovací prostředek, čehož s úspěchem využívá většina rodičů. Pokud chce dítě s něčím přestat, dostane něco slíbeno. Nemůžu uvěřit tomu, že lidé, kteří nás vychovávají, se dokážou snížit k tomu, aby nám koupili luk, když chceme přestat s lukostřelbou nebo flétnu jedině pod podmínkou, že na ní musíme vydržet hrát minimálně pět let.
Nejvděčnějším dárkem byl ovšem zcela jistě indiánský talisman pro štěstí. Ten den, co jsem si ho vzala na sebe, jsem zaspala, přes cestu mi přeběhla černá kočka, dostala vynadáno od školníka, psala a zkazila několikero testů, schytala asi dvě pětky, načež jsem si zapomněla gumičku na trénink, za což jsem musela běhat jak alík a udělat nekonečně mnoho kliků, dřepů a sedů-lehů. Můj mozek se po tom dni rovnal prázdné množině s jedinou neznámou - byla to otázka, která vyvstala z tetiny zprávy, když jsem jí napsala, co všechno se mi přihodilo. Ta smska zněla: Tak si predstav, co by se ti stalo bez toho talismanu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barča Barča | E-mail | 23. dubna 2008 v 17:55 | Reagovat

hm, blbečku a víš taky, co jsi za tenhle fejeton na přání dostala??? Já měla za 1, takže si tímto vymáham právo publikovat na tvém blogu! Dobře, kecam, ale gratuluju, tyhle písmenka jsi k sobě naházela moc pěkně, líbí se mi to.... Jo a je tu někde poradna z BR?!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama