Příběh s vůní borovice

10. června 2007 v 13:17 | Darkened |  Jen tak si psát...
Když k nám přijela babička na návštěvu, rozhodla se s mojí mamkou, že si půjdou do lesa ´pro pár větviček borovice´ na adventní věnce. Mělo mi dojít, že tak neomylně, jako platí pravidlo tří (Když vám člověk řekne, s kolika partnery spal, u holek číslo vynásobte třema, u kluků vydělte třema, a máte skutečnej výsledek…:-), u naší famílie platí pravidlo ležaté osmičky. (Délka tra výletů, větvičky borovice a věk rodičů se násobí, ovšem kapesné a peníze na kontě se pro skutečný výsledek dělí.) Přesto jsem se rozhodla jet s nima.
Nasedly jsme do auta a za chvíli zastavily u lesa. Větviček zde bylo požehnaně na zemi, takže si moje příbuzenstvo oddychlo, že nebude muset trhat větve ze stromu a ničit tak naši matku přírodu.
Bylo to něco neuvěřitelného. Připadala jsem si jak sociál! Nasbíraly jsme asi tak dvě tašky, který vypadaly, že za chvíli prasknou. (Normální, nehrabiví člověkové by si toho nasbírali dvakrát míň a kdyby toho měli tolik, co my, měli by těch tašek alespoň pět.) matka si ještě sbírala nějaký šílený křoví do vázy a babi si mezitím stihla vybrat větve, ze kterejch si hodlá udělat vánoční stromeček. Mimochodem, je teprve polovina listopadu. Myslela jsem, že se umlátim smíchy, když jsem to koště viděla, ale to sem eště nevěděla, že babistihne vybrat vánoční stromek i nám, což jsme s mámou obě zamítly, ale ona málem povolila. Dokážete si představit, co jsem v tu chvíli prožívala za hrůzu? Nejen že sem si připadala jako blázen, ale navíc sem měla mít na Vánoce místo krásného obrovského stromku to hnusný roští z Nový Vsi, který mělo větve jen na jedný straně kmenu. Druhou stranu nám asi vyfouknul nějakej bezdomovec, kterej taky sháněl vánoční stromek a pospíšil si, aby na něj v tom lese něco zbylo, protože věděl, žře takovejch socek, jako sme my, je moc.
Když jsme se vracely zpátky k autu, hrdě si nesouce náš úlovek, potkaly jsme naše kolegy sociální případy, který vokolo sebe měli hromady listí a hrabali se v zemi, z čehož jsem usoudila, že buď sbírali šišky a hledali černý uhlí, aby ušetřili, nebo byli na Vánoce pozvaný k tetičce z druhý poloviny zeměkoule, a než aby to celý vobjížděli, tak to radši berou zkratkou.
Ještě když jsme vodjížděly z lesa, lidi v autě, vokolo kterého sme jely, na nás zírali, jako kdybysme byli ňáký sociální případy, nebo co!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama